DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
aktualizováno: 05.02.2016 14:14:54 

Stránky o rostlinách z čeledi podpětovitých

choroby a škůdci
Nejčastější choroby a škůdci fialek a některých dalších gesnerek 
 
 
Na listech se objevují skvrny – nejčastěji žluté, způsobené buď popálením sluncem nebo postřikem sluncem vyhřátých listů vodou – to v lepším případě, v horším - naštěstí méně častém, jsou virologického původu.
 
Virové choroby - příznaky:
  • změna ve zbarvení listů (mozaiková skvrnitost, žlutá skvrnitost, kroužkovitost, pruhovitost)
  • deformace listů a květů (zakrňování, asymetrický vývin)

Virózy jsou infekční choroby, přenášejí se člověkem, nástroji, hmyzem, půdou… Jedinou účinnou ochranou, aby se infekce dále nešířila, je odstranění nemocných rostlin. 

Bakterijní choroby:

Nejsou pravděpodobně tak časté, objevují se nejčastěji u poraněných fialek nebo pěstovaných ve špatných podmínkách. Kromě postřiku je nejlepší prevencí odstraňování poškozených a odumírajících částí – květů i listů.  

Houbové choroby:

Vyskytují se častěji, rozdělit je můžeme na:
  • Houby poškozující podzemní orgány rostlin, přenáší se zeminou nebo napadenými rostlinami, způsobují hnilobu kořenů. Ochranou je dezinfekce napadených částí a přesazení.
  • Houby poškozující lodyhy, výhony a kmínky, přenáší se opět zeminou a napadenými rostlinami. Způsobují vadnutí, srdéčkovou hnilobu, hnědnutí kmínku a častou hnilobu kořenového krčku. Ochranou je opět dezinfekce, přesazení a v nejhorším případě seříznutí krčku a nové zakořenění. Vyvarovat se přelévání a zlepšit větrání.
  • Houby poškozující listy a květy, nejčastější je plíseň šedá. Dobře se množí při vysoké vzdušné vlhkosti a plísňovým povlakem (šedým chmýřím) znetvořuje květy a listy. Ochranou je omezení zálivky a hnojení, větrání a postřik. Hlavně odříznutí napadených částí.
  • Houby poškozující listy (např. nepravé padlí, které není tak nebezpečné) způsobují různé skvrny a povlaky na listech a květech. Ochranou je postřik a ničení napadených částí a zlepšení větrání kolem rostliny. 

 
padlí na květech africké fialky

Ž i v o č i š n í   š k ů d c i

Z hmyzu se na fialkách hodují nejčastěji třásněnky, svilušky, roztočíci...

Roztočíci 
Drobní, asi jen 0.1 až 0,4 mm žlutobílí, sklovitě lesklí a pomalu se pohybující štětinatí roztoči se 4 páry noh žijí mezi chloupky a v srdéčkách listů. Při sání vylučují do rostlin jedovaté látky, listy se deformují, zakrňují, sviňují a tvrdnou. Při silnějším výskytu listy hnědnou a usychají.  Bez ošetření rostliny brzy hynou.
Na okolní rostliny se rozšiřují většinou aktivním přelézáním, ale i větrem, hmyzem, nářadím, člověkem a zejména sadbou. Jejich vývoj a šíření podporuje suché a teplé počasí. 
 
     
                                fialka napadená roztočíkem (srdíčko rostlinky a květy)
 
Ošetření:
K ošetření je možné použít přípravek Sumithion Super . Tento přípravek již není k dostání (není v registru povolených pesticidů). Místo něho můžeme použít Reldan 40 EC, popř. Vertimec 1,8 EC.
Ošetření je možné opakovat, avšak poslední ošetření smí být provedeno nejpozději před začátkem tvorby poupat. Ošetření je třeba provádět zblízka, pod tlakem a postřiky je třeba směrovat především do středu listových srdíček. 
 
Třásněnky 
Třásněnky jsou čárkovitý černý, asi 1 mm velký hmyz s křídly. Spolu se svými žlutými larvami způsobuje skvrnitost listů, deformace, korkovatění a zakrnění rostlinných pletiv. 
Ošetření:
Ochranou je postřik Actellic nebo Biool (přípravek obsahuje jako hlavní složku jedlý řepkový olej - vytváří na rostlinách olejovitý povlak a  u fialek s ním nemáme nejlepší zkušenosti). Ošetření je třeba provádět zblízka, pod tlakem a opakované postřiky je třeba směrovat především do středu listových srdíček.
 
                                   
                                                                květy napadené třásněnkou                    
   
 
Červci
Červci jsou drobný oválný hmyz, pokrytý voskovým práškem, který se velmi intenzivně rozmnožuje.  Někteří červci (především vlnatí) žijí i na kořenech rostlin.
Ošetření:
Ošetření se provádí na začátku prvních výskytů škůdců. Při malém napadení stačí mechanické odstranění nebo potírání lihovými roztoky či mýdla, které narušuje voskovitou ochranu těla červců.  K postřikům je možné použít přípravky Mospilan 20 SP nebo Sumithion Super (kvůli zákazu EU se u nás již nevyrábí ani neprodává)  Dále Applaud 25 WP, Biool (přípravek obsahuje jako hlavní složku jedlý řepkový olej - vytváří na rostlinách olejovitý povlak a  u fialek s ním nemáme nejlepší zkušenosti), Leptopar.
 
   
Veš vlnatá  
Svilušky  
Svilušky jsou velmi drobní, světle žlutí nebo i červení, ovální roztoči, kteří sají na rostlinách, především na spodní straně listů, kde si vytvářejí jemné pavučinky.  Vlivem sání vznikají na listech tečkovité skvrny. Napadené listy většinou postupně žloutnou a zasychají.
                                       
                                                                             list poškozený sviluškou
 
Rozvoj svilušek urychluje suché a teplé počasí. V bytech je vývoj často nepřetržitý. Svilušky se přemnožují zejména v zimním období, kdy rostliny jsou vysíleny nedostatkem světla a příliš suchým vzduchem (především v bytech s ústředním topením).
Ošetření:
S ochranou je třeba začít při prvním výskytu svilušek nebo při prvních příznacích napadení. Vzhledem k tomu, že aplikace některých insekticidů v obytných prostorách je nepřípustná, měly by být všechny rostliny důkladně ošetřeny ve venkovním prostředí koncem léta, tj. před příchodem zimy. K ochraně je možné použít přípravky Omite 570 EW, Talstar 10 EC nebo Vertimec 1,8 EC.
 
Molice  
Molice skleníková je jeden z nejobávanějších škůdců pokojových rostlin. Přímé škody molice způsobují sáním na rostlinách. Následkem toho dochází k odbarvování, deformování a opadávání listů. Napadené rostliny zakrňují, chřadnou a hynou. Škodí i znečišťováním výpěstků medovicí a černěmi a přenosem některých virových chorob. Molice vylučují lepkavou sladkou medovici, která ulpívá na listech, kde je porůstána houbovými černěmi.
Dospělé molice jsou velké kolem 1 až 1,5 milimetru. Larvy jsou šedožluté, elipsovitého tvaru. Všechna vývojová stádia se zdržují na spodní straně listů.
Ošetření:
Ochrana proti molici skleníkové je velmi obtížná, protože některé populace jsou již vůči insekticidům odolné. K ochraně je možné použít přípravky Admiral 10 EC, Mospilan 20 SP neb Talstar 10 EC. Při aplikaci přípravků je třeba důkladně ošetřit celé rostliny, zejména pak spodní strany listů.  
 
Smutnice
Smutnice jsou malé černé mušky, které poletují kolem rostlin a jsou neškodné. Pro fialky jsou ale nebezpečné jejich  larvičky (asi 5 až 7 mm dlouhé), které se vylíhnou z vajíček nakladených do substrátu a mohou se také živit mladými kořínky.
Ošetření:
Ochranou je postřik Biolitem a žluté lepové destičky, na které se odchytávají dospělé mušky. Dobré je také občasné vyschnutí substrátu.
Účinné je také vysazení parazitických hlístic, které se larvami živí, ale pro samotnou fialku jsou neškodné.
 
Optické lapače  
Mnoho škůdců je opticky lákáno výraznými barvami květů. Podle atraktivity pro jednotlivé skupiny škodlivého hmyzu se používají různé barvy lepových desek.
Žluté lepové desky - Používají se jednak proti mšicím, molicím, vrtalkám, smutnicím, jak k signalizace výskytu škůdců, tak k přímé ochraně rostlin.
Modré lepové desky  - Jsou vhodné k signalizaci a částečné přímé ochraně proti třásněnkám. 
 
Předchozí text zní možná pro někoho děsivě, ale za dobu, po kterou pěstuji africké fialky, jsem měla jen tyto "problémy":
 
Jako začátečníkovi se mi podařilo několikrát fialku tzv. přelít a tím u ní vznikla hniloba krčku.
Pomoc je snadná, fialky se vyklepne z květináče, oddrolí se zem, oláme se několik řad spodních listů a krček se seřízne tam, kde je ještě nepoškozený. Fialka se pak dá zakořenit buď do perlitu nebo přímo do vody.
 
Druhý problém jsem měla s jedním druhem červce, naštěstí tím nejméně nebezpečným - Rhizoecus pritchard (veš kořenová) - který přežívá a škodí v zemi na kořenech. Není velký problém se ho zbavit a také se nešíří do okolí lezením nebo létáním, jako ostatní saví škůdci.
Že je jím fialka napadená, zjistíme lehce:
  • V misce pod fialkou, do které zalévám, vidíme, že se vyplavily z květináčku drobní bílí "broučci" nebo vidíme stejný hmyz přisátý na krčku rostlinky, těsně u země.
  • Při větším zasažení nám spodní řady lístků začínají vadnout, i když je fialka dostatečně zalitá.  Podobným způsobem se sice projevuje i hniloba krčku, ale v tomto případě - po vyklepnutí fialky z květináčku - vidíme, že země je prorostlá bílou "plísní", což je nějaký vosk, který hmyz vypouští a je plná bílých červců, kteří jsou přisáti hlavně na kořenech a krčku rostlinky, ale samotný krček je zdravý. 
  • Květináč s fialkou je stále těžký, i když jsme fialku dlouho nezalévali, znamená to, že s kořeny není vše v pořádku, že nesají vodu. 
Pomoc je snadná a 100% účinná. Oddrolíme napadenou zeminu, otrháme kořeny,  obereme a opláchneme teplou vodou bílý hmyz s krčku a zbytků kořínků a postříkáme Agrionem delta. Necháme chvíli působit a pak krček fialky ponoříme do čisté vody. Vodu několikrát vyměňujeme, dokud v ní již neplave žádný hmyz. Pak fialku dáme znovu zakořenit, do perlitu nebo jen do vody.
                                                                                       
     
krček fialky s ožranými kořeny a drobnými červci 
   
Několikrát se mi také na spodní straně květů objevil bílý „pudr“ (padlí) – Oidium spp., který sice rostlinu nezničil a vzhledem k tomu, že jsem opatrně květ odstřihla, tak se ani dál nešířil. Při větším rozšíření by pravděpodobně stačil postřik proti padlí. jako prevence stačí zlepšit větrání a nechat fialkám kolem sebe víc prostoru.
 
Občas okolo mých fialek poletují drobounké černé mušky - smutnice.  Pro fialky jsou nebezpečné jejich larvičky (asi 5-7 mm dlouhé), které se vylíhnou z vajíček nakladených do substrátu a mohou se také živit mladými kořínky.
Ochranou je postřik Biolitem. Dobré je občasné vyschnutí substrátu.
 
Nejlepší ochranou před škůdci všeho druhu je prevence
  • Již při míchání zeminy k přesazování rostlin používám mech a substrát, které propařím v mikrotenovém sáčku v papiňáku po dobu 40 minut. Při přidávání dalších komponentů přidám i určité množství Fundazolu, čímž zabráním případným plísním v zemině.
  • Denně kontroluji všechny své fialky, při velkém množství to sice trvá poměrně dlouho, ale zase mám jistotu, že včas odhalím všechny případné vady dřív, než nemoc zasáhne víc fialek.
  • Potěžkáním květináčku zjistím, jestli nepotřebuje fialka zalít, prohlédnu spodní listy a popřípadě odtrhnu špatné a odstřihnu vadnoucí květy.
  • Nové fialky, než je umístím mezi své, nechám pár týdnů v "karanténě", aby nemohly přenést do mé sbírky žádnou nemoc. Popřípadě je také preventivně postříkám slabým roztokem Sumithionu.
  • Každá z mých fialek má svou vlastní podmisku, takže se případný škůdce nebo nemoc nemůže snadno šířit.
  • Občas mezi fialky umístím optické lapače (žluté a modré lepové destičky), které signalizují výskyt škůdců.